Eh, umírám... nemám slov. Včera jsem si včechno promítala
v hlavě znovu a znovu. Bála jsem se totiž, že zapomenu, jaké to bylo, protože
jsem strašně sklerotická. Ale tohleto nejde zapomenout.
Taky jsem si říkala, jak to sem asi napíšu (musím to mít někde napsané, co když
fakt zapomenu, jaké to bylo), aby to bylo celkem srozumitelné, ale viz článek
dole asi tušíte, že mi úplně hrabe.
Teď asi ani netušíte, o čem chci psát. Jsem fakt magor, ale VIDĚLA JSEM BILLY
TALENT A MY CHEMICAL ROMANCE, MŮŽU S KLIDEM ZEMŘÍT (tak nějak to řekla jedna
fanynka, když viděla Johna Lennona).
_________________________________
To jsem se právě nudila u taty v práci, projížděla jsem
net na jeho mobu a najela jsem stránku od bLaCk WoRld. V tu chvíli mě čekal
šok... psala, že MCR přijedou! Nejprve jsem nemohla uvěřit, pak jsem řvala a pak
jsem si to musela přečíst snad ještě 100x. Pomalu jsem tomu věřila... vždyť mi
kámoška asi v únoru říkala, že někdy v létě MCR přijedou, ale když jsem to
napsala do guest-booku na stránce mychemicalromance.cz, tak se mi tam vysmáli :)
ale jedna holčina mi odespala na mejla, že možná i jo, když budou objíždět
Evropu, možná se staví i k nám... Á to nevíte, jak jsem jásala, když jsem se
dozvěděla, že ti speciální hosté budou Billy Talent!
Hned v den, kdy se začly prodával lístky, jsem po škole jetěla do Sluny (ticketpro)
a koupila si lístek.
Lístek jsem si vystavila na poličku a těch pár měsíců (nebo jak dlouho to bylo)
jsem se na něj koukala. Naďa píše, že ten čas pro ni nějak rychle uběhl. Pro mě
ne... měsíc před tím jsem se zlekla a domění, že jsem koncert prošvihla. Pak
jsem se ujistila, že ne a velkým písmem jsem si na poličku tužkou napsala 3.6.,
tak abych to nezapomněla :)
Už to uběhlo celkem rychle...mezitím jsem řešila odvoz. Myslela jsem, že pojedu
jen s tatou, takže jsem mu ještě na poslední chvíli koupila lístek. Týden před
koncertem mi matka oznámila, že pojede celá rodina, protože den předtím pojedem
do Chebu za známými. Chjo...
V sobotu jsme vyjeli Z Opavy směr Cheb. Celou dobu jsem v autě poslouchala
miláčky BT a My Chem... nehorázně jsem se těšila, chvíli jsem chytala nervózu, i
když nevím proč, chvíli jsem byla tak natěšená... a taky jsem se těšila na ten
sraz, mno... ale co naděláme, příště, jo :).
V něděli v 16h jsme už stáli před halou. Tata mě donutil sníst obědovečeři v té
hospodě vedle nebo co to bylo, aby jsem neměla vevnitř hlad. Hahah, kdo by tam
pomyslel na jídlo? Protože jsem měla ten lístek navíc, šla se mnou dovnitř ségra.
Ona MCR ani BT nikdy neposlouchala. A ještě k tomu si dovolila říct, že Gee
vypadá jak smrtka, tsss.
Ze začátku před halou jsme stály mimo a vyhlížely jsme, jestli nikoho nevidíme
ze srazu. Ale co jsem jen viděla byla tlupa emařů. Litovala jsem, že na sobě
nemám žádné proužky, lebky, puňtíčky, mašličky, sponečky atd., aby jsem zapadla,
hahaha, kacám. Přišlo mi to celkem směšný. Mno, pak jsem si uvědomila, že sraz
byl už od 12h, takže nejspíš stojíte někde vepředu. A protože bylo ještě brzo a
nikdo se dopředu netlačil, šly jsme rovnou do toho největšího davu a prorvaly
jsme se skoro až ke vchodu...pak jsem toho i litovala, protože nám zbývaly do
konclu ještě 2 hodiny a my se tak mačkáme, ale stálo to za to.
Hned po vstupu do haly jsem táhla ségru za mnou, aby se semnou vecpala do toho
kotle... a koncert mohl začít.
Billy Talent se předvedli snad v nějlepší formě. Zazněly pecky jako, Surrender,
Try Honesty, Red Flag, Fallen Leaves a Line&Sinker. Byl to děsnéj nářez. Skákala
jsem, "zpívala", řvala... byla jsem tatálně vyřízená, myslela jsem si, že na MCR
mi nezbydou síly, ale zbyly :). BT nezklamali... byla jsem ráda, že zazněly i
staré skladby. Líbilo se mi jan s námi Benjamin komonikoval. Slíbil, že přijedou
do ČR znova. Už se na ně moc těším. btw: Benjami¨n byl děsně sexy bez toho trčka
a jak tam pak poskakoval..woooow
Pak nastala asi 20 minutová pouza. Spolu s nějakými holčinami, co stály u nás
jsme se prorvaly dopředu. Místa byla dost, protože v těch prvních řadách během
BT polovina lidí omdlela a nebo se radši stěhovali dozadu. Tak nastal boj o pití
:). Každý řvat :"Prosím, já chci taky napít. ...Dej mi to prosím....Je mi děsný
vedro..." atd. S tím vedrem to byla pravda. Nechápu, jak jsem si dovnitř mohla
vzít mikinu. Ovázala jsem si ji pak kolem pasu, tričko jsem si musela zvednout a
kalhoty zahrnout. Bylo tam tak dusno... na zkolabování...
Zhasla se světla a zazněla hudba písně Dead! a přiběhli členové My Chemical
Romance na pódium. A teď jsem poznala, jaké je to stát tak vepředu. Nemohla jsem
ani skákat, každý mi depal na boty... ale pak jsem to srala a rozjela se i tak
:)
My Chemical Romance hráli jednu skvělou píseň za druhou. Mama každého
rozezpívala a Welcome To The Black Parede taky. I´m not Okay byla krásná... ale
Cancer, ta byla prostě nepřekonatelná. U té se i atmosféra začala měnit. Každý
utichl, všimla jsem si, že i pár lidi zavřelo oči, a začli zpívat...Krása.
Poslední písnička byla Helena. Někdo říká, že byl zklamaný, jak rychle MCR
odešli z pódia. Já jsem si sice všimla, jak se tak Frankie ukloňuje a jdou pryč,
ale fakt že byla tma a pro některé to bylo zklamání.
Světla se rožla, já jsem byla ještě v šoku, že je to konec a vydáváme se ven.
Pak tak jestě 1 hodinu řeším baterii, kterou mi na začátku vzali. Každý si svou
baterku vybral v krabici, ale ta moje tam nebyla. Pak tedy to té dlouhé době
přišel ten Američan, který mi ji vzal, a vrátil nám je, bylo nás tam asi 15-20
lidí. A pak nás už vyháměli, protože potřebujou zamknout... hrůůůza, nesnáším ty
securiťáky. Byla jsem zklamaná, že jsem nedostala plakát, ale když jsme šla do
auta, táta mi řekl, že mi jich vzal 6 :). Pak mi ale bylo líto těch lidí, kteří
plakát nedostali, protože lidé jako můj tata jich brali tolik. Tatík mě seřval,
že na mě musel tak dlouho čekat, ale mně to bylo jedno. Pořád jsem se umívala,
jako bych byla sjetá. A protože jsem byla mokrá od hlavy až k patě a venku mi
byla děsně zima, tak jsem se ještě převlíkla. Conversky byla tak špinavé a
pošlapané. Vlasy jsem měla tak mokré, oči rozmazané... ale všechno mi to bylo
jedno. Prostě zážitek na celý život :).
Tak teď to shrnu... Byl to snad nějlepší koncert, říkám to pořád a pořád to budu
říkat, ale kdo nezažil, nepochopí... I moje ségře se líbil, to je fakt něco
teda. Těším se až se vrátí. A přeji si, jestli teda přijedou, tak jestli bude
sraz, ať se nám vydaří, protože se na vás, lidi, moc teším :).